Manuál pro monitoring lýkožrouta lesklého

Poskytované informace slouží k monitoringu průběhu rojení lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky. Výstupem je mapa s lokalizací jednotlivých ploch s informací o kumulované výši odchytu a graf průběhu rojení pro každou lokalitu.

Respondentem se může stát každý, kdo má přístup k odchytům tohoto škůdce do feromonových lapačů. Respondent i jeho, resp. svěřený majetek zůstávají anonymní. Při registraci musí být vyplněny základní údaje (viz přiložená tabulka). Část těchto údajů zůstává nezveřejněna. Do webové aplikace pak v pravidelných intervalech vkládá požadované informace. Respondent může nahlásit i více ploch, avšak nějak odlišných (nadmořská výška, expozice apod.). Není žádoucí, aby respondent hlásil více ploch prakticky shodných. Specifika se uvedou v kolonce „Poznámka". Zde uvádět např. expozici, umístění do místa polomu, aktivní kůrovcové ohnisko apod. Nemusí být vyplněno.

V rámci státních lesů (LČR, VLS) je možnost vstupu respondentů projednáno s vedením.

Většina údajů se vyplňuje jednorázově při registraci. V případě požadovaných GPS souřadnic nejde o povinnost; v případě potřeby mohou pracovníci LOS tyto souřadnice sami zaměřit.

Odběry se provádí v intervalu 7-10 dnů. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (doporučený termín zahájení 15.4.). Na jedné ploše (pasece) může být jeden i více feromonových lapačů (vhodnější je mít skupinku lapačů). Uvádí se průměrný odchyt na jeden feromonový lapač z jedné plochy. V případě nefunkčnosti (poruchy) některého feromonového lapače v rámci jedné plochy se tento feromonový lapač do průměru nezapočítává. Pro stanovení výše odchytu kalibrací se používá vztah 1 ml (1 cm3) = 550 lýkožroutů lesklých (po odstranění hrubých nečistot).

 

Lýkožrout lesklý – Pityogenes chalcographus

 

Obecně

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae), podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec 1,8-2,6 mm velký, hnědý až hnědočerný. Záď krovek zkosená s typicky uspořádanými třemi zuby. Rozdíl mezi samcem a samici je v uspořádání zubů na zádi – samci je mají výraznější a ostré, samice méně výrazné, tupé.
Požerek hvězdicovitý, nejčastěji 3-6 ramenný. Matečné chodby 2-6 cm dlouhé a 1 mm široké, larvové chodby husté, 2-4 cm dlouhé.
Podkorní škůdce. Sekundární a fyziologický škůdce.
V mladých porostech (tyčkoviny, tyčoviny) obsazuje celý kmen, ve starších porostech se vyskytuje v koruně, na kmeni a na větvích. Rozšířený od nížin až po horské polohy.

Hostitelská dřevina

V našich podmínkách je hlavní hostitelskou dřevinou smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Vývoj byl na našem území a v areálu svého rozšíření zjištěn i na dalších druzích jehličnanů, a to na modřínu opadavém (Larix decidua), modřínu dahurském (Larix gmelinii), modřínu sibiřském (Larix sibirica), smrku glehnově (Picea glehnii), smrku ajanském (Picea jezoensis), smrku sibiřském (Picea obovata), smrku omorice (Picea omorica), smrku východním (Picea orientalis), borovici limbě (Pinus cembra), borovici hustokvěté (Pinus densiflora), borovici korejské (Pinus koraiensis), borovici kleči (Pinus mugo), borovici černé (Pinus nigra), borovici drobnokvěté (Pinus parviflora), borovici rumelské (Pinus peuce), borovici zakrslé (Pinus pumila), borovici bažinné (Pinus rotundata), borovici sibiřské (Pinus sibirica) a borovici vejmutovce (Pinus strobus).

Rozšíření

Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Asie mírného pásma, Japonsko.

Příznaky poškození (diagnostika)

V mladších porostech se objevují barevné změny jehličí, které žloutne a posléze rezne, záhy po náletu. Na kmínku je možné současně nalézt drobné závrtové otvory. Drtinky jsou prakticky neviditelné. Po sloupnutí kůry je vidět typický hvězdicovitý požerek.
Ve starších porostech, kde napadá vrcholovou část koruny včetně větví, dochází rovněž k barevným změnám v barvě jehličí a následnému opadávání kůry (na malých ploškách). Vzhledem k tomu, že často doprovází jiné kůrovce, zejména lýkožrouta smrkového, využívá se diagnostika napadení těmito druhy. Na ležících stromech se objevují vedle drobných závrtů malé hromádky rezavých drtinek, které jsou velmi jemné. Po sloupnutí kůry se objevuje typický požerek.

Životní cyklus

V nižších polohách, přibližně do 700 m n. m. má obvykle dvě generace do roka, ve vyšších pak pouze jednu. Za příznivého průběhu počasí (časný nástup jara, teplé a dlouhé léto) mívá o jednu generaci více. První rojení (jarní) začíná v nižších polohách v druhé polovině dubna, v horských polohách pak v první polovině května. Druhé rojení (letní) nejčastěji probíhá koncem června v nižších polohách a později v horských polohách. V případě třetího rojení je nejčastěji jeho začátek spojen s polovinou srpna. Přezimují larvy, kukly a dospělci, nejčastěji pod kůrou, výjimečně i v hrabance.
Jako první nalétávají na strom samci. Ti začnou v průběhu hlodání snubní komůrky produkovat agregační feromony, které lákají jednak další samce na hostitelskou dřevinu a také samice, kterých je zpravidla 3-6. Během jednoho týdne vyklade každá samice 10-30 vajíček. Larvy provádí žír, který trvá přibližně 4-6 týdnů. Poté se kuklí, a vylíhlí brouci provádí zralostní žír.

Hospodářský význam

Lýkožrout lesklý je ve smyslu vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 Sb., v platném znění, v § 3 klasifikován jako kalamitní škůdce. Z tohoto statutu vyplývají i některé konkrétní povinnosti pro vlastníka lesa při jeho sledování a hubení.
Je významným škůdcem mladších porostů (tyčkovin, tyčovin), kde dochází k odumření napadených jedinců. Ve starších porostech obsazuje vrcholovou část koruny (která může i odumřít); samostatně napadá dospělé smrky minimálně, avšak i v tomto případě může dojít k odumření napadeného stromu. K namnožení a následně větším škodám dochází po jeho namnožení na vrcholových částech polomů. Naopak ve zbytcích po těžbě, zejména větvích, k jeho eruptivnímu namnožení zpravidla nedochází.

 

Monitoring a prognóza

Metody monitoringu

Pro monitoring výskytu se využívají feromonové lapače a částečně také lapáky. Monitoring se provádí ve všech smrkových, resp. borových porostech ve stáří 40-60 let, dle potřeby (v kalamitním stavu) i v porostech mladších nebo starších.
V základním stavu (takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl v průměru 1m3 na 5 ha smrkových, resp. borových porostů, a současně nedošlo k vytváření ohnisek žíru, s výjimkou mladých porostů kde k tomu může ojediněle docházet) se kontrola provádí pochůzkovou metodou, kdy se vyhledávají a evidují napadené kůrovcové stromy, v mladších porostech i kůrovcová ohniska. Lze využít i lapáky nebo feromonové lapače, které se umísťují do předchozích ohnisek žíru nebo na potencionálně ohrožené porostní stěny, obdobně jako ve zvýšeném stavu.
Ve zvýšeném stavu (takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových, resp. borových porostů, a došlo k vytvoření ohnisek; tento stav upozorňuje na možnost přemnožení – vzniku gradace) se kontrola provádí pomocí feromonových lapačů, příp. lapáků. Kontrolní zařízení instalujeme na nejohroženějších místech (osluněné porostní stěny, starší ohniska žíru, paseky po polomech apod.), a to v počtu minimálně 1 kontrolní zařízení na 5 ha (v této fázi plní částečně již i obranou úlohu).
V kalamitním stavu (takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození porostů na stěnách, příp. vznik rozsevů uvnitř porostů) se kontrola již samostatně neprovádí; je třeba se zaměřit na přímou obranu.
Jako slabý stupeň napadení se u lapáků bere výskyt méně než 1 závrt na 1 dm2, střední stupeň napadení 1-2 závrty na 1 dm2 a jako silný stupeň napadení více než 2 závrt na 1 dm2. Hodnocení se provádí v nejvíce napadené části na ploše minimálně 20 dm2.
U feromonových lapačů se v rámci jarního rojení jako slabý stupeň odchytu bere odchyt do 10 000 jedinců na jeden lapač, jako střední stupeň odchytu 10 000-50 000 jedinců a jako silný stupeň odchytu více než 50 000 jedinců.
Na základě zjištěného stupně napadení nebo stupně odchytu stanovují počty obranných zařízení.

Rozhodování o době a účelnosti zásahu

Pro jarní rojení se doporučuje položit 1 lapák (1 lapací hromadu) na každých zhruba 5 m průměru ohniska (v tyčkovinách nebo tyčovinách), popř. 10 m3 včas asanovaného dříví napadeného lýkožroutem lesklým (předmýtní a mýtní porosty). Pro druhé rojení se při zjištěném slabém stupni napadení další lapáky nemusí klást, při středním stupni odchytu se jejich počet ponechává v nezměněné výši a při silném stupni napadení se jejich počet přiměřeně zvyšuje.
Pro první rojení se instalujeme 1 feromonový lapač na každých zhruba 5 m průměru ohniska (v tyčkovinách a slabších tyčovinách) nebo na 10 m3 včas asanovaného dříví ve starších porostech. Nepřiřazují se další feromonové lapače na základě vylétnutého dříví, jako je tomu u lýkožrouta smrkového. Při vzdálenosti mezi jednotlivými ohnisky nad 150 m se feromonové lapače instalují do bezprostřední blízkosti ohniska (při respektování povinné bezpečnostní vzdálenosti), při menší vzdálenosti mezi ohnisky se rozmisťují více méně pravidelně podél porostní stěn, je-li to možné, nebo opět do jednotlivých ohnisek. Pro druhé rojení se vychází ze stupně odchytu – při slabém stupni odchytu se lapače mohou přemístit na vhodnější lokalitu nebo zrušit, při středním stupni odchytu zůstává jejich počet a lokalizace nezměněna a při silném stupni odchytu se jejich počet přiměřeně zvyšuje.
S asanací se může začít krátce po náletu v období kladení vajíček a dokončit se musí ve stádiu larev posledního instaru, resp. kukel. Výjimečně se asanace provádí i ve stádiu dospělého brouka před výletem (nebylo-li možné provést asanaci dříve). K asanaci se přistupuje i při zjištěném slabém výskytu, zde zpravidla volíme jako optimální metodu asanace pálení nebo štěpkování, v případě vrcholových částí kmenů odvoz z lesa.

Kontrola účinnosti zásahu

Kontrola účinnosti se neprovádí. Pokryvnost se sleduje přidáním barviva.

Prognóza

Pro krátkodobou prognózu lze využít poměry mezi slabě – středně a silně napadenými lapáky nebo obdobně slabého – středního – silného stupně odchytu ve feromonových lapačích. Dlouhodobě se vychází z objemu napadeného kůrovcového dříví, včas asanované a vylétnuté se nebere v potaz.

 

Ochranná a obranná opatření

Preventivní opatření

Základem preventivních opatření, kromě včasného provádění výchovných zásahů a dodržování obecných zásad porostní hygieny, je odstraňování materiálu vhodného pro namnožení tohoto škůdce. Jde zejména o materiál z prořezávek a probírek a dále o nehroubí z polomů, včetně vrcholových částí kmenů. Těžební odpad, zejména větve, jsou napadány minimálně, takže jeho odstraňování je nutné pouze za gradace, kdy by mohlo dojít k jeho napadení.

Kurativní opatření

Mechanická ochrana

Mechanická ochrana spočívá jednak v štěpkování nebo pálení napadeného těžebního odpadu (nehroubí), v odvozu napadeného dříví z lesa (v případě vrcholových partií kmenů) v odkorňování napadeného dřeva (kmenů) a ve využití lapáků.
Pálení je možné provádět pouze za vhodných povětrnostních podmínek. Současně je nutné splnit podmínky stanovené zákonem č. 133/1985 Sb., v platném znění, kde je v § 5 odst. 2 stanovena povinnost nahlásit pálení příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit podmínky pro pálení. V současné době je toto nahlášení možné provést i elektronicky.
Štěpka ze štěpkování se zpravidla odváží z lesa k dalšímu zpracování, ale je možné ji ponechat i v lese na hromadách nebo ji rozprostřít po ploše. Nehrozí nebezpečí dokončení vývoje brouků.
Odvoz dřeva z lesa na sklady (s případným následným odkorněním) lze využít vždy; plně se upřednostňuje při slabém stupni napadení. Je ovšem třeba zohlednit stupeň napadení lýkožroutem smrkovým.
Ruční odkorňování můžeme používat od stádia vajíčka do stádia kukly. Oloupaná kůra se nijak dále neasanuje (např. pálení). Ve stádiu čerstvě vylétlého brouka se ruční odkorňování již nesmí používat; brouci zejména za teplejšího počasí ihned odlétají, za chladnějšího zalézají do hrabanky nebo přežívají v kůře.
Odkorňování adaptérem na motorovou pilu lze použít i ve stádiu vylíhnutého brouka, obdobně lze využít i strojní odkornění, zde dochází k mechanickému poškození brouků pod kůrou a tím i k dostatečné mortalitě.
Lapáky samostatně většinou nepřipravujeme. Využíváme horní partii lapáků určených k lákání lýkožrouta smrkového. Pouze výjimečně lze kácet, zejména v mladších porostech, lapáky určené pouze k lákání lýkožrouta lesklého; tyto lapáky připravujeme před začátkem předpokládaného rojení, příprava na podzim předchozího roku se nedoporučuje. Standardně je podkládáme a zakrýváme větvemi. Lapáky se evidují (číslo lapáku, datum položení, lokalizace a následně stupeň napadení a datum a způsob asanace). Pravidelně kontrolujeme jejich obsazení a stupeň vývoje (zpravidla v intervalu 7-10 dnů). Je nutné je včas asanovat, a to nejpozději v období, kdy se objevují první kukly. Jako lapáky lze využít i hromady klestu, pro zajištění náletu je vhodné je zatraktivnit feromonovým odparníkem. V tomto případě je nutné mít zajištěnou vhodnou metodu asanace (zpravidla štěpkování, pálení nelze za určitých podmínek aplikovat a chemická asanace je zakázána).
Feromonové lapače instalujeme v bezpečnostní vzdálenosti 10 m od porostní stěny (ve starších porostech) a 5 m v tyčkovinách a tyčovinách. Nárazová plocha lapače má být v prsní výšce a nesmí být zakryta buření. Rozestupy by neměly klesnout pod 20 m. Lapače pravidelně kontrolujeme v termínu 7-10 dnů, ve vrcholu prvního rojení i častěji. Současně se kontrolují i nejbližší stromy, zda nedošlo k jejich napadení. Odebrané brouky musíme spolehlivě zahubit (v nádobách s denaturovaným lihem nebo následně spařením horkou vodou). Pro zjištění počtu odchycených brouků lze zejména při vyšších odchytech využít kalibrační metoda; 1 cm3 (1 ml) představuje po odstranění hrubých nečistot cca 550 jedinců.

Chemická ochrana

Pro chemickou asanaci se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používají se zejména syntetické pyretroidy. Pro kontrolu pokryvnosti se přidává barvivo. Je možné přidat i schválené smáčedlo.
Postřik musí být celopovrchový (kmeny je třeba otáčet). Aplikace se musí provádět na suchý povrch, postřik musí zaschnout, do té doby nesmí pršet. Větve, včetně hromad větví chemicky neasanujeme. Postřik je možné zahájit ihned po náletu, v období kladení vajíček a ukončit jej v krajním případě můžeme těsně před výletem brouků; vhodnější je chemickou asanaci provést nejpozději ve stádiu výskytu prvních kukel. Nežádoucí jsou při aplikaci nízké teploty (kolem bodu mrazu) a teploty nad 25°C, avšak hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné aplikovat i za vyšších teplot.
V případě uvedení rozpětí koncentrace u přípravku se vyšší koncentrace používá při asanaci ihned po náletu, nižší pak těsně před výletem.

Biologická ochrana

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici.
Podpora a posilování vlivu predátorů a parazitoidů. Lze posilovat také vliv hmyzožravého ptactva ponecháváním doupných stromů nebo vyvěšováním budek.

dot